Přeskočit na obsah

Operační systém Linux – instalace

O operačním systému Linux jsem psal již dříve na samostatné stránce. Chtěl bych nyní popsat, jak se instaluje – není to složité, dost se to podobá instalaci Windows. Jen si musíte dobře uvědomit, co děláte, protože neopatrným rozhodnutím si můžete např. smazat disk s Vašimi vzácnými daty (což platí i při instalaci Windows). Pokud si budete chtít Linux nainstalovat, musíte udělat následující kroky:

  • vybrat si pro Vás vhodnou Linuxovou distribuci (typ Linuxu) –  z vlastních zkušeností doporučuju jako pro začátečníky vhodné např. Zorin OS, Debian, Linux Mint, Ubuntu…
  • stáhnout si instalační ISO soubor zvolené distribuce Linuxu (z jejich webových stránek – mívá to několik set MB až jednotky GB)
  • vypálit instalační CD/DVD (zvolte podle velikosti ISO souboru) nebo vytvořit instalační USB disk
  • při instalaci je vhodné, když jste připojeni k internetu (během instalace se můžou stáhnout nejnovější aktualizace, protože na instalačním médiu nemusí být nejaktuálnější verze programů)
  • nabootovat (spustit) počítač do instalačního CD/DVD/USB – je potřeba v BIOSu nastavit (nejčastěji přes klávesu F2 nebo Delete), aby se systém zaváděl z optické mechaniky nebo USB – případně po spuštění počítače zvolit bootovací disk (nejčastěji přes klávesu F9 nebo F12), ze kterého se systém zavede
  • zvolit instalaci Linuxu na disk počítače
  • vybrat prostředí, jazyk, klávesnici (předpokládám, ze si zvolíte češtinu)
  • vytvořit diskové oddíly pro instalaci (je možné je vytvořit i předtím, případně použít již vytvořené a nechat podle potřeby zformátovat)
    • 10-15 GB pro oddíl s operačním systémem – typ ext4, složka /
    • 2 GB pro oddíl na odkládání dočasných souborů – typ swap
    • 10-20 GB pro oddíl se soubory uživatelů (osobní nastavení, data) – typ ext4, složka /home
    • zbytek pro oddíl s daty (sdílené dokumenty, fotky, videa…) – typ buď ext4, nebo ntfs (pokud chceme mít disk přístupný i z Windows), složka /media/data
    • pokud máte v počítači jediný operační systém (tj. nepotřebujete přístup k datům současně z více distribucí Linuxu nebo z Windows), je možné oddíl s daty (/media/data) nevytvářet a vše dávat do /home (typ ext4)
    • pro instalaci není nutné mít další fyzický disk, stačí na tom stávajícím nějaký prázdnější oddíl zmenšit a na uvolněném místě vytvořit oddíly potřebné pro Linux (minimálně 2, pro systém a swap, /home může být na systémovém disku, nemusí mít nutně vlastní disk, ale je to lepší kvůli případné přeinstalaci, kdy se potom zachovají data a nastavení)
  • nastavit výchozího uživatele (bude mít administrátorská práva – tzv. root)
  • nainstalovat vlastní systém (grafické desktopové prostředí, rozsah programů…)
  • nastavit zaváděcí záznam (tzv. bootloader) – v případě více operačních systémů nainstalovaném na jednom počítači se po jeho zapnutí vybere, který systém se spustí (např. Debian, Zorin, Windows…)
  • nechat proběhnout případnou aktualizaci programů z internetu
  • doinstalovat potřebné programy, které v základní instalaci chybí (uvedené příklady programů jsou ty, které osobně používám a i doporučuju)
    • webový prohlížeč – Mozilla Firefox, Google Chrome/Chromium
    • kancelářský balík – LibreOffice
    • prohlížeč obrázků – gThumb
    • prohlížeč PDF – Evince
    • přehrávač audia – Audacious
    • přehrávač videa – VLC
    • správce souborů – Double Commander
    • vypalovací program – K3b
    • grafický editor – Pinta, Gimp
    • další programy či ovladače, které potřebujete…
  •  po instalaci vyjmout instalační médium (CD/DVD/USB), dát restartovat a zvolit si operační systém, ve kterém chceme pracovat

Toto je zhruba stručný postup, co Vás při instalaci čeká. Nedělám si žádný nárok na úplnost, pokud tam bude něco chybět, dejte prosím vědět a já to tam doplním. Pokud by někdo měl o Linux a instalaci zájem, rád mu s tím pomůžu.

Linux si můžete nainstalovat i jen „na zkoušku“ (tj. se zachováním Vašeho současného operačního systému) a je jen na Vás, zda ho budete používat, nebo ne, a smažete ho. Na vyzkoušení se dá nainstalovat i jako virtuální systém (Virtualbox) do Windows (bez nutnosti rozdělovat disk). Některé linuxové distribuce nabízejí dokonce možnost použít tzv. LiveCD, z něhož nabootujete (postup popsán výše) a můžete si zkoušet systém bez instalace (systém se načte do operační paměti). Většinou se jedná o „osekanou“ verzi (na rozdíl od plné instalace nemusí být ani v češtině), ale na prvotní vyzkoušení to většinou stačí. Po restartu a vyndání LiveCD z mechaniky máte svůj původní operační systém bez jakýchkoli změn zpátky.